Mapa stránek

Hledání

SRSLEGISLATIVAŠKODLIVÉ ORGANISMYPŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLINMECHANIZACEFYTOSANITÁRNÍ INFORMACE
SRS > Mechanizace > Často kladené otázky - mechanizace
Informace k sušárnám
Informace k mechanizaci
Často kladené otázky (FAQ)
TOPPS
Úřední registr mech. prostředků
Prohlížení stanice kontrolního testování
Prohlížení sušárny
Minimalizace úletů



EU2009.CZ

Fotogalerie


Často kladené otázky - mechanizace

   
 

Státní rostlinolékařská správa pro vás připravila tuto rubriku k problematice dřevěných obalů, jejich ošetřování a označování, k vývozním a dovozním požadavkům dřevěného obalového materiálu a dalších souvisejících činností.

Dotazy zasílejte na e-mailovou adresu ISPM15@pest.srs.cz

Vaše dotazy včetně odpovědí umístíme do této rubriky, kde budou dostupné pro všechny zájemce o informace.


1. Jak je to se skladováním ošetřených palet (vlhkost, kontakt s neošetřenými paletami atd.)?
Na skladování ošetřených palet nejsou ze strany ISPM 15 kladeny žádné nároky. Domníváme se, že při skladování by měla být dodržena základní pravidla pro nakládání se dřevem. V každém případě ošetřené obaly skladujte odděleně od dřeva neošetřeného. Vlhkostní poměry při skladování by se měly řídit požadavky odběratelů obalů a podle toho by se mělo skladování upravit.

2. Při exportu zboží do Ruské federace je třeba použít ošetřené palety dle standardu ISPM 15 (HT/DB)?
V současné době nemá RF publikovány konkrétní požadavky na ošetřování dřevěných obalů. Doporučuje me však, aby dřevěné obaly, pokud je to možné, byly vyrobeny z odkorněného dřeva, ošetřeny, označeny a zásilka obsahující dřevěné obaly vybavena rostlinolékařským osvědčením.

Pozn. Rostlinolékařská osvědčení vydávají místně příslušná obvodní oddělení Státní rostlinolékařské správy!!

3. Prosím o informaci, kde je možno získat zákon nebo vyhlášku upravující ošetřování dřevěných obalů.
Znění zákona č. 326/2004 Sb., vyhlášek 330/2004 Sb., 662/2004 Sb. a 334/2004 Sb. mimo jiné naleznete na www.srs.cz /legislativa/. Problematika dřevěných obalů, jejich ošetřování a označování vychází ze směrnice FAO ISPM 15 (český překlad rovněž na www.srs.cz /mechanizace/sušárny dřeva/)

4. Rádi bychom získali seznam zemí, které vyžadují ošetřené dřevěné obaly v registrovaných podnicích dle mezinárodního standardu FAO ISPM 15.
Seznam zemí, které požadavky na ošetření, označení, případně na další procedury uplatňují je uveden na www.srs.cz /mechanizace/sušárny dřeva/.

5. Obracím se na vás s prosbou o poskytnutí informací, jež se týkají certifikace a vydávání osvědčení na jednorázové shipovací palety a na euro palety. Potřebuji zjistit, jaké certifikáty, osvědčení a prohlášení o shodě jsou na tyto palety vydávány, kdo je poskytuje, za jakých podmínek a co tyto dokumenty obsahují.
Na jednorázové shipovací palety, euro palety a další druhy dřevěných obalů vyrobené z nezpracovaného dřeva, které obsahuje zásilka zboží do třetích zemí, vydává rostlinolékařské osvědčení výhradně místně příslušné obvodní oddělení Státní ros tlinolékařské správy. Pokud se jedná o jiné druhy osvědčení nebo deklarací, tyto mohou být vydávány např. subjektem, který obaly vyrobil, popř. i ošetřil (deklarace o ošetření a deklarace o balení). Zmíněné typy deklarací vyžaduje Austrálie. Vydávání všech dokladů je podmíněno skutečností, že dřevěné obaly byly ošetřeny a označeny dle požadavků ISPM 15.

6. Opravdu jen Čína vyžaduje vystavení fytocertifikátu?
Ano, podle úředně publikovaných fytosanitárních požadavků, které má Státní rostlinolékařská správa k dispozici, je v současné době Čína jedinou zemí, která vyžaduje vystavení fytocertifikátu (rostlinolékařského osvědčení) pro dřevěné obaly, které jsou zároveň ošetřeny a označeny dle požadavků ISPM 15.

Pozn. Od 1.1.2006 k zásilkám zboží na dřevěných obalech do Číny nemusí být vystaveno rostlinolékařské osvědčení. Požadavek na vystavení fytocertifikátu je v případě některých dalších zemí alternativním nebo přechodným řešením.

7. Jaké jsou „jiné“ způsoby ošetření, které požaduje např. Austrálie nebo Nový Zéland?
Jinými způsoby ošetření, které uvádí ve svých požadavcích např. Austrálie nebo Nový Zéland, jsou ošetření, specifikovaná v manuálech a postupech, uveřejněných tamními fytoslužbami. Např. Austrálie – ošetření metodou KD – umělé vysušení při teplotě min. 74 stupňů C po dobu od 2 do 18 hodin (doba závisí na tloušťce ošetřovaného materiálu).

8. Co je myšleno termínem "nezpracovaný dřevěný materiál"?
„Nezpracovaný dřevěný materiál“ je dřevo, kt eré nebylo nijak ošetřeno (v podstatě surové dřevo – řezivo, připravené k dalšímu zpracování).

Pozn. "Zpracovaný dřevěný materiál" – výrobky složené ze dřeva vyrobené s použitím lepidla, vysoké teploty a tlaku nebo jakékoliv kombinace uvedených způsobů /ISPM č. 15/ (např.překližka, OSB, dřevovláknité desky, atd.).

9. Jaký druh certifikátu by se měl použít pro Čínu a jaké kroky by měly být podniknuty pro jeho rychlé získání?
Čína požaduje, aby k zásilce obsahující dřevěné obaly, které musí být ošetřeny a označeny bylo vystaveno také rostlinolékařské osvědčení. Toto osvědčení vám vydá místně příslušné obvodní oddělení Státní rostlinolékařské správy. Pro jeho „rychlé získání“ je třeba naše pracovníky kontaktovat alespoň dva pracovní dny předem, přičemž jim musí být umožněno provést potřebná šetření. Vystavení rostlinolékařského osvědčení podléhá správnímu poplatku.

10. Jaké podmínky je nutno splnit, včetně finančních nákladů, pro obdržení certifikátu na sušárnu?
Základní podmínkou je vlastnictví technického zařízení (sušárny) k ošetřování dřeva. Podrobné informace jsou dostupné na www.srs.cz /mechanizace/sušárny dřeva/. Požadujeme zaslání žádosti o registraci (dostupná rovněž na internetu).

Zařízení musí být schopno dosažení požadovaného režimu (teplota min. 56 stupňů C po dobu min. 30 minut, měřeno v jádru dřeva). Po provedení kontrolních měření je v případě splnění požadavků vydáno osvědčení a přidělen vzor značky k označování ošetřených dřevěných obalů.

V současné době tato procedura podléhá poplatku dle vyhlášky č. 175/2005 Sb. „Vyhláška o náhradách za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou“

11. Od kdy platí povinnost ošetřování palet? Na jaké území (ČR, EU, třetí země) se tato povinnost vztahuje?
Povinnosti ošetřování palet (dřevěných obalových materiálů) jsou závislé na požadavcích jednotlivých zemí, které tyto uplatňují na dovážené zásilky s dřevěnými obaly (např. Čína od 1.10.2002, USA striktně od 16.9.2005). Pro dovoz do zemí EU (z nečlenských zemí) se tento požadavek uplatňuje od 1.3.2005.

Tato povinnost se vztahuje na vývoz zboží z ČR (EU) do třetích zemí. V rámci EU a při vzájemné obchodní výměně se Švýcarskem tyto povinnosti být splněny nemusí.

V souvisloti s šířením háďátka borovicového z Portugalska do jiných členských států přijala Evropská komise rozhodnutí, kterým upravuje pohyb dřevěných obalů vyvážených z Portugalska do ostatních zemí EU (dále viz. www.srs.cz)

12. Po jakou dobu od ošetření je zaručeno, že dřevěný obal neobsahuje živé škůdce?
100% záruka, kdy dřevo neobsahuje škůdce je pouze po dobu, kdy je toto dřevo v sušárně. Po jeho vyjmutí záruka klesá. Nicméně, pokud se ošetřené dřevo skladuje odděleně od ostatního neošetřeného materiálu a používá se dřevo odkorněné, pravděpodobnost napadení škůdci je nižší než v případě, kdy dřevo obsahuje kůru nebo je skladováno bez ohledu na okolí.

13. Co musí splňovat palety při dovozu do ČR?
Od 1.3.2005 musí být dřevěný obalový materiál (a tedy i palety) při dovozu do ČR ze třetích zemí s výjimkou Švýcarska ošetřený a označený podle mezinárodního standardu ISPM 15 (bod 27. vyhlášky č. 662/2004 Sb.).Rostlinolékařské osvědčení není vyžadováno.

14. Musí být palety ošetřeny a označeny v rámci EU?
Ne, v rámci EU není ošetření a označení dřevěného obalového materiálu požadováno.

15. Jaké předpisy EU upravují fytosanitární požadavky na dovoz dřevěných obalů?
Směrnice Rady 2000/29/ES (Council Directive 2000/29/EC) v platném znění, problematiku dřevěných obalů podle požadavku mezinárodního standardu FAO ISPM č. 15 upravuje zejména Směrnice Komise 2004/102/ES.

16. Jak se postupuje v případě, že dřevěný obalový materiál dovážený do České republiky nesplňuje předepsané požadavky?
O konkrétním postupu rozhodne fytoslužba členského státu EU, přes jehož hranice zásilka vstupuje na území EU, která provádí vstupní rostlinolékařskou kontrolu. Alternativními opatřeními jsou např. nepovolení vstupu zásilky na území EU, přebalení zásilky do vyhovujících obalů a likvidace nebo ošetření původních obalů apod.

17. Jak probíhá v ČR rostlinolékařská kontrola dováženého dřevěného obalového materiálu?
Rostlinolékařskou kontrolu dováženého dřevěného obalového materiálu lze rozdělit takto:
1) dovozní rostlinolékařská kontrola ve vstupním místě
Pokud je dřevěný obalový materiál součástí zásilky, která podléhá dovozní rostlinolékařské kontrole, pak je zkontrolován společně s touto zásilkou. Je-li součástí zásilky, která takové kontrole nepodléhá, může být zkontrolován rostlinolékařem při namátkové kontrole v celním skladu nebo na vyzvání celních orgánů.

2) dovozní rostlinolékařská kontrola v místě určení
Dřevěný obalový materiál, který je součástí zásilky, která podléhá dovozní rostlinolékařské kontrole, a která je k této kontrole poukázána ze vstupního místa EU do místa určení, je zkontrolován stejně, jako ve vstupním místě.

3) rostlinolékařská kontrola u zásilky, která nepodléhá dovozní rostlinolékařské kontrole a byla poukázána ze vstupního místa do místa určení
Zásilky, které obsahují dřevěný obalový materiál a nepodléhají dovozní rostlinolékařské kontrole nelze k této kontrole poukázat ze vstupního místa EU do místa určení v ČR. Celní orgán však může, v případě, že není jasné, zda byla ve vstupním místě provedena kontrola dřevěného obalového materiálu nebo v případě, že vyvstalo podezření na možnou přítomnost škůdců, vyzvat během celního projednávání zásilky místně příslušné pracoviště SRS ke kontrole dřevěného obalového materiálu.

Ve všech případech se u dřevěného obalového materiálu nejprve kontroluje tloušťka stěny (je-li menší než 6 mm, kontrola se neprovádí), zda není zpracován pomocí lepidla, tepla a tlaku, nebo jejich kombinací (pokud ano, kontrola by rovněž nebyla provedena), pak označení a případné známky přítomnosti škůdců. Kontrola není zpoplatněna.

18. Prosím o informaci, jak je to s vratnými obaly, které kolují ? Musí se tepelně ošetřit při každém vývozu, musí je ošetřit zákazník, když nám je vrací zpět ( např. z Izraele )? Záleží na době oběhu? Pokud by měly být pokaždé tepelně ošetřeny, nestačilo by místo opětovného tepelného ošetření použít ošetření nástřikem a jakou chemicko u látkou?
Současný stav v požadavcích na tepelné ošetřování dřevěných obalů je následující:
Pokud jsou dřevěné obaly (i vratné) tepelně ošetřeny a označeny v souladu s požadavky ISPM 15, je možné je používat i pro vrácení zpět (jak uvádíte), aniž by musely být znovu ošetřeny. Pouze v případě, že vratný obal je třeba opravit, popř. vyměnit jeho některou poškozenou část, pak je to třeba provádět následovně:

1.Pokud jsou poškozené díly nahrazeny dřevem, které bylo před tím ošetřeno: takový obal nemusí být celý znovu ošetřen, ale vyměněné části musí být označeny. (na takovém obalu pak je možné nalézt několik i různých značek).
2.Pokud jsou poškozené díly nahrazeny neošetřeným dřevem: takový obal musí být celý ošetřen, původní značka odstraněna a obal označen novou značkou subjektu, který poslední ošetření provedl.

19. Existuje v České republice instituce – takzvaný "balicí závod" ?
Česká legislativa v současné době nezná pojem "balící závod". Registrace subjektů v souvislosti s dodržováním požadavků na dřevěné obaly dle ISPM 15 a dle zákona č. 326/2004 SB. a vyhlášky č. 334/2004 Sb. je prováděna pouze za podmínky, že subjekt je schopen provádění zmíněného ošetřování dřeva, tedy že vlastní technické zařízení (sušárnu).
Pokud bude český systém rozšířen i o institut "balícího závodu", budeme včas informovat.

20. Prosím o informaci, zda je nutno postupovat dle ISPM15 v případě obalu z překližky popřípadě překližky a rohových hranolů z listnatého dřeva. Tloušťka překližky 10-20mm. Jedná se dodávku do USA.
V případě obalů z překli žky není nutno postupovat dle ISPM 15. Nicméně, jakmile se v obalu z překližky objeví surové dřevo musí toto být ošetřeno a označeno.
V praxi to znamená, že hranoly by měly být tepelně ošetřeny. Co se značení týká, v tomto případě lze značku umísťovat na překližkové stěny obalu (nemusí být značen každý kus hranolu zvlášť).

21. Chtěl bych se zeptat jakým způsobem je předepsáno značení dřevěných obalů podle ISPM 15?
Podle ISPM 15 je pro značení dřevěných obalů uvedeno následující:

  • značka musí obsahovat logo IPPC, ISO kód státu, evidenční/registrační číslo a symboly ošetření – HT KD
  • označení musí být čitelné
  • označení musí být stálé, (tzn. neodstranitelné – nesmí být např.na štítku z papíru či jiného materiálu provedené nejlépe vypálením, naražením či nastříkáním vhodnou barvou přes šablonu)
  • značka nesmí být na bal napsána ručně
  • být umístěno na nejméně dvou protilehlých (vertikálních) stranách obalu
  • nesmí být provedeno červenou nebo oranžovou barvou
Žádná další nařízení či omezení nejsou uvedena. (viz standard FAO ISPM 15 na www.srs.cz /mechanizace-sušárny dřeva)

22. Jak je to s vývozem dřevěných palet do Jižní Afriky? Musí být označen a ošetřen dle ISPM15?
Ano, dřevěné obaly (palety) musí být při vývozu do Jihoafrické republiky ošetřeny a označeny dle ISPM 15. Informace o požadavcích některých zemí najdete na naší internetové stránce www.srs.cz v nabídce mechanizace/sušárny dřeva - průvodce implementací ISPM 15

23. Vzhledem k tomu, že v souladu se standardem ISPM15 je v ČR jed iný uznaný způsob ošetření dřevěných obalů a to tepelně, chtěl bych se zeptat, zda sousední státy mohou kromě tohoto způsobu použít chemický prostředek – methylbromid, viz. příloha č. 1 uvedeného standardu, případně jiný způsob, uznaný ve státech mimo EU?
V ČR je jediným schváleným způsobem ošetřování dřevěných obalů metoda HT - tepelné ošetření. Chemická metoda - fumigace methylbromidem u nás není povolena z ohledem na Montrealský protokol a limity používání látek znečišťující ozonovou vrstvu. V některých zemích EU je fumigace methylbromidem ještě prováděna, nicméně jeho používání má klesající tendenci. Jiný způsob podle ISPM 15 v současnosti není schválen a tedy ani využíván, a to ani v zemích mimo EU.

24. Chtěl bych se zeptat, jestli má certifikace sušárny trvalou platnost nebo se musí po nějaké době opakovat?
Certifikace sušárny v současné době nemá platnost omezenu s tím, že zaregistrované subjekty jsou pod dozorem Státní rostlinolékařské správy a v případě zjištění neplnění povinností jim může být certifikát odebrán.

25. Jakou velikost musí mít značka k označování ošetřených dřevěných obalů?
Velikost značky není určena. Jediným požadavkem je, aby značka na dřevěném obalu byla čitelná, stálá. Velikostní provedení závisí na druhu a velikosti značených dřevěných obalů nebo materiálů. Registrovaný subjekt může používat značku více velikostí.

26. Obracíme se na Vás s dotazem, je-li přípustné zasílat do zahraničí dřevěné obaly ze surového dřeva, které je napadeno plísní, přestože ošetření tohoto dřeva provedla certifikovaná firma podle směrnice pro regulaci dřevěného obalového materiálu v mezinárodním obchode, 2002,FAO, Řím? Je přítomnost plísně způsobena "technologickou nekázní" (nebo dokonce použitím již plesnivého materiálu) při procesu ošetřování dřeva, nebo je postup předepsaný směrnicí nedokonalý a ošetřené dřevo není chráněno proti následnému napadení plísní?
Dřevěné obaly ze surového dřeva napadené plisní se mohou stát předmětem sporu v zemi dovozu, i když směrnice ISPM 15 problematiku plísní (houbových chorob) neřeší a i když jsou obaly ošetřeny certifikovanou firmou včetně označení. Přítomnost plísní na ošetřených dřevěných obalech ze surového dřeva není způsobena "technologickou nekázní" jak uvádíte. Ošetřené obaly na kterých se objevují plísně byly vyrobeny ze surového dřeva, které nemá upravenu vlhkost (nebylo vysušeno). Prakticky řečeno, k výskytu plísní na dřevěných obalech dochází tehdy, když je obal vyroben ze syrového (mokrého) dřeva, vložen do sušárny a podroben pouze tepelnému ošetření (56 stupňů/30 minut) bez předchozího nebo současného vysušení. Takové obaly mohou být po vyjmutí ze sušárny během několika dnů pokryty plísní. Zabránit takovým případům znamená zvýšit požadavky na dodávky dřevěných obalů (nejen tepelné ošetření, ale i vysušení (dřevo by mělo mít cca 20% vlhkosti). Pozn. Dřevařské normy sice povolují jisté množství plísní na dřevě, ale požadavky na dřevěné obaly vycházení z fytosanitárních předpisů, které bohužel hovoří jinak. Více v : Problematika dřevěných obaových ateriálů určených pro použití v mezinárodním obchodu - I. výskyt nežádoucích plísní na www.srs.cz/mechanizace/informaceksušárnám

27. V e všech podkladech jsou uváděny požadavky na dřevěné obaly při dovozu nebo vývozu z EU. Dovoluji si Vás proto požádat o sdělení, jaký je minimální požadavek na obalový materiál při \\pohybu zboží v rámci EU. Zda vůbec nemusí být obalový materiál ošetřen a označen nebo ošetřen nějakým určitým způsobem a označen dle ISPM 15 s ošetřením např.pouze DB.
Požadavky na pohyb dřevěných obalů a dřevěných obalových materiálů v rámci vnitřního trhu EU nejsou stanoveny. Tzn., že dřevěné obaly používané při této činnosti nemusí být ani ošetřeny, ani označeny IPPC značkou.

V souvisloti s šířením háďátka borovicového z Portugalska do jiných členských států přijala Evropská komise rozhodnutí, kterým upravuje pohyb dřevěných obalů vyvážených z Portugalska do ostatních zemí EU (dále viz. www.srs.cz)

28. Dozvěděli jsme se o zavedení normy ISPM 15 - nutnosti označení dřevěných obalů při exportu zboží mimo EU. Jak máme postupovat, abychom měli bedny označeny dle této normy ? Doposud jsme toto nevyřizovali. Na který místní orgán se máme obrátit ?
Tepelné ošetřování dřevěných obalů v naší republice provádějí firmy, které jsou registrovány Státní rostlinolékařskou správou. Pokud někdo potřebuje tepelně ošetřené obaly pro vývoz zboží do třetích zemí, musí se obrátit na některou s těchto firem. Jejich seznam a další informace včetně životní situace naleznete na www.srs.cz . Seznamy registrovaných sušáren v nabídce mechanizace/informace k sušárnám.

29. Připravuje se požadavek na ošetření dřevěných obalů při pohybu v rámci EU? Pokud ano, tak od kdy bude platit?
Dle našich informací se o zavedení požadavků na ošetření dřevěných obalů (ISPM 15) při jejich pohybu v rámci EU zatím neuvažuje. Pokud dojde ke změně v přístupu orgánů EU k této problematice, budeme informovat prostřednictvím naší internetové stránky popř. zasláním informace přímo na adresy osob zainteresovaných v dané problematice.

30. Prosím o vyjádření, jaký dopad má Annex I (2006) na původní text ISPM 15 z roku 2002.
Aktualizace Annexu I (2006) standardu ISPM 15 řeší pouze úpravu tabulky, která uvádí minimální množství metylbromidu a dobu expozice dřevěných obalů při jejich ošetřování fumigací metylbromidem. Standard ISPM 15 byl revidován!! (viz dále).

31. Můžete mi sdělit, jak je to s čitelností značek IPPC a jak má značka na obalu vypadat? Musí mít značka rámeček, který je uvedeno v ISPM 15?
IPPC značka používaná k označování dřevěných obalových materiálů dle ISPM 15 musí splňovat požadavky v tomto standardu uvedené: označení musí být čitelné, stálé a nepřenosné a odpovídat vzoru uvedeném ve standardu, tzn. že by měla mít i rámeček. Označení musí být umístěno na viditelném místě obalu a nejméně na jeho dvou protilehlých stranách. Nesmí být provedeno červenou nebo oranžovou barvou. (dále viz revize ISPM 15).

32. V ČR je fumigace dřevěných obalů methylbromidem zakázána. Zajímalo by nás, zda je však povolen dovoz obalových materiálů, které byly takto ošetřeny v zemi, kde je fumigace methylbromidem povolena.
Dovoz takto ošetřených obalů do ČR je povolen, stejně jak i do dalších zemí , které methylbromid k ošetřování dřevěných obalů nevyužívají. Je to dáno dovozními požadavky Evropské unie, kterými se ČR jako členská země řídí.