Rozsah a výsledky průzkumu výskytu
původců růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.)
u pšenice ozimé prováděného SRS a VÚRV, v.v.i. v roce 2007
Cílem průzkumu byl monitoring výskytu růžovění klasů pšenice v klasech pšenice ozimé na pozorovacích bodech (PB), včetně stanovení stupně napadení klasů a obsahu deoxynivalenolu (DON).
Výsledky:
Bylo odebráno celkem 140 vzorků klasů. Z tohoto množství bylo 96 vzorků napadeno růžověním klasů pšenice, tj. 69 %.
Průměrný stupeň napadení u pozitivních vzorků byl 1,7 (stupeň 1 - velmi slabé napadení, stupeň 10 - velmi silné napadení). Vyšší stupně napadení klasů (≥ stupeň 5) byly zjištěny na pozemcích s orebným (1 případ) i minimalizačním (2 případy) zpracováním půdy a rovněž na pozemcích po neobilních předplodinách (ve 2 případech po řepce a v 1 případě po jeteli). Po nejméně vhodné předplodině kukuřici bylo napadení nulové nebo nižší než stupeň 4.
Vzorků se zvýšeným obsahem DON (>0,5 mg/kg zrna) bylo zjištěno celkem 21, tj. 15 % všech odebraných vzorků. Hygienický limit množství DON pro zrno (1,250 mg/kg) byl překročen v 11 případech a ve 2 případech se jeho obsah k tomuto limitu blížil. Průměrný obsah DON z celkového počtu napadených vzorků byl 0,45 mg/kg zrna.
Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity Horizon 250 EW, Ornament 250 EW a Proline 250 EC. Z 13 vzorků odebraných v porostech ošetřených některým z těchto přípravků byly v 12 případech zjištěny buď výskyty růžovění klasů pšenice (vizuálně), nebo alespoň přítomnost DON.
Podrobné výsledky týkající se vzorků z
pozorovacích bodů ozimé pšenice jsou uvedeny v samostatné tabulce "Přehled výskytu
růžovění klasů pšenice na pozorovacích bodech pšenice ozimé v roce 2007".
Závěr:
Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na PB pšenice ozimé. Dále poukazují na výskyt této choroby v porostech, které byly fungicidně ošetřeny přípravky proti ní registrovanými, mimo jiné i v porovnání s porosty fungicidně neošetřenými. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření registrovaným fungicidem ještě neznamená nulový výskyt příznaků choroby, resp. nulový obsah DON. Průzkum bude ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni prováděn i v roce 2008.
Výskyt růžovění klasů pšenice na PB byl v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 o 4 % nižší. Průměrný stupeň napadení u pozitivních vzorků byl o 0,1 stupně nižší a byl zjištěn stejný počet vzorků se zvýšeným obsahem DON. Průměrný obsah DON z celkového počtu napadených vzorků byl v roce 2007 o 0,05 mg/kg zrna nižší než v roce 2006. Dále nebyl oproti roku 2006 zaznamenán žádný obsah DON nad 10 mg/kg zrna. Celkově lze konstatovat, že výskyt choroby na pozorovacích bodech pšenice ozimé byl v roce 2007 mírně nižší a slabší proti roku 2006, včetně obsahu DON.
Doporučení pro praxi:
Výskyt růžovění klasů pšenice je ovlivněn mnoha faktory. Jsou to především předplodiny (například kukuřice, obilnina a obilní směska představují zvýšené riziko rozvoje fuzariotoxinů) a charakter vývoje počasí v daném roce, zejména v období kvetení pšenice. Dále záleží na režimu obdělávání půdy (minimalizace – vyšší výskyt), na odrůdě (existuje značný rozdíl v citlivosti na fuzariózy u jednotlivých odrůd pšenice), na termínu sklizně a na způsobu uskladnění obilovin (vysoká vlhkost a zvýšená teplota během skladování může vést ke vzniku ložisek ochratoxinu A produkovaného druhy rodu Aspergillus a Penicillium).
Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice proto spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování osevního postupu, nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm rezistence. Dále je to zaorávka strniště a slámy, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním.
Z výsledků tohoto průzkumu však vyplývá, že minimalizace nebo nevhodná předplodina nemusí být vždy příčinou zvýšeného výskytu choroby, příp. deoxynivalenolu.
Důležitá je ochrana rostlin pomocí vhodných mořidel a fungicidů obsahujících látky účinné proti růžovění klasů pšenice (např. tebuconazole, prothioconazole). Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogena a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně. Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébel a listovým chorobám, které omezuje zdroje těchto chorob pro napadení klasu. Rozhodující je pak kvalitní ošetření klasu. Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci - ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. Pozdní ošetření klasů po odkvětu není možné kvůli dodržení ochranné lhůty pro použitý fungicid. V Seznamu registrovaných přípravků a evidovaných prostředků na ochranu rostlin 2008 jsou uvedeny následující povolené fungicidy proti této chorobě na pšenici: Fandango 200 EC, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW, Proline 250 EC, Prosaro 250 EC, Swing Top.
Zpracoval: Ing.