Rozsah a výsledky průzkumu výskytu
původců růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.)
u pšenice ozimé prováděného SRS a VÚRV, v.v.i. v roce 2008
Cílem průzkumu byl monitoring výskytu růžovění klasů pšenice v klasech pšenice ozimé na pozorovacích bodech (PB), včetně stanovení stupně napadení klasů a obsahu deoxynivalenolu (DON).
Výsledky:
Bylo odebráno celkem 151 vzorků klasů. Z tohoto množství bylo 72 vzorků napadeno růžověním klasů pšenice (hodnoceno symptomaticky), tj. 48 %.
Průměrný stupeň napadení klasů u pozitivních vzorků byl 1,9 (stupeň 1 - velmi slabé napadení, stupeň 10 - velmi silné napadení). Vyšší stupně napadení klasů (≥ stupeň 5) byly zjištěny na pozemcích s orebným zpracováním půdy (4 případy) po předplodinách kukuřici (1 případ), svazence (1 případ) a řepce (2 případy).
Po nejméně vhodné předplodině kukuřici byla vždy provedena orba a z celkem 7 porostů byl pouze jeden ošetřen fungicidem registrovaným proti původcům růžovění klasů pšenice (ostatní nebyly ošetřeny vůbec nebo jen fungicidem neregistrovaným proti těmto původcům). Symptomaticky bylo zjištěno napadení pouze ve třech porostech (stupeň napadení 1, 2, 9).
Vzorků se zvýšeným obsahem DON (>0,5 mg/kg zrna) bylo zjištěno celkem 6, tj. 4 % všech odebraných vzorků. Nejvyšší obsah DON činil 22,85 mg/kg zrna. Hygienický limit množství DON pro zrno (1,250 mg/kg) byl překročen ve 3 případech a v 1 případě se jeho obsah k tomuto limitu blížil. Průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho výskytem byl 0,47 mg/kg zrna.
Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity Fandango 200 EC, Horizon 250 EW a Prosaro 250 EC. Z 20 vzorků odebraných v porostech ošetřených některým z těchto přípravků byly v 13 případech zjištěny buď příznaky výskytu růžovění klasů pšenice, nebo alespoň přítomnost DON. Kromě jednoho vzorku se však jednalo většinou o velmi slabé příznaky a obsahy DON.
Podrobné výsledky týkající se vzorků z pozorovacích bodů ozimé pšenice jsou uvedeny v samostatné tabulce "Přehled výskytu růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) na pozorovacích bodech pšenice ozimé v roce 2008".
Závěr:
Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na PB pšenice ozimé. Dále poukazují na výskyt této choroby v porostech, které byly fungicidně ošetřeny přípravky registrovanými proti jejím původcům, mimo jiné i v porovnání s porosty fungicidně neošetřenými. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření porostu registrovanými fungicidy proti růžovění klasů pšenice (klasovým fuzariózám) ještě neznamená nulový výskyt příznaků, resp. nulový obsah DON. Průzkum bude ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni prováděn i v roce 2009.
V porovnání
s rokem 2007 byl v roce 2008 na PB pšenice ozimé zjištěn
o 21 % nižší výskyt porostů napadených růžověním klasů pšenice a o 11
% nižší výskyt vzorků se zvýšeným obsahem DON. Průměrný stupeň napadení klasů
touto chorobou u pozitivních vzorků a průměrný obsah DON ve vzorcích
s jeho výskytem byly v obou letech obdobné. Dále byly ve dvou
vzorcích zaznamenány vyšší obsahy DON oproti maximu roku
Doporučení pro praxi:
Výskyt růžovění klasů pšenice je ovlivněn mnoha faktory. Jsou to především předplodiny (například kukuřice, obilnina a obilní směska představují zvýšené riziko rozvoje fuzariotoxinů) a charakter vývoje počasí v daném roce, zejména v období kvetení pšenice. Dále záleží na režimu obdělávání půdy (minimalizace – vyšší výskyt), na odrůdě (existuje značný rozdíl v citlivosti na fuzariózy u jednotlivých odrůd pšenice), na termínu sklizně a na způsobu uskladnění obilovin (vysoká vlhkost a zvýšená teplota během skladování může vést ke vzniku ložisek ochratoxinu A produkovaného druhy rodu Aspergillus a Penicillium).
Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice proto spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování osevního postupu, nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm rezistence. Dále je to zaorávka strniště a slámy, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním.
Z výsledků tohoto průzkumu však vyplývá, že minimalizace nebo nevhodná předplodina nemusí být vždy příčinou zvýšeného výskytu choroby, příp. deoxynivalenolu.
Důležitá je ochrana rostlin pomocí vhodných mořidel a fungicidů obsahujících látky účinné proti růžovění klasů pšenice (např. tebuconazole, prothioconazole). Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogena a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně. Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébel a listovým chorobám, které omezuje zdroje těchto chorob pro napadení klasu. Rozhodující je pak kvalitní ošetření klasu. Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci - ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. Pozdní ošetření klasů po odkvětu není možné kvůli dodržení ochranné lhůty pro použitý fungicid. V Seznamu registrovaných přípravků a evidovaných prostředků na ochranu rostlin jsou uvedeny následující povolené fungicidy proti této chorobě na pšenici: Fandango 200 EC, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW, Proline 250 EC, Prosaro 250 EC, Swing Top.
Zpracoval: Petr Kroutil