A) Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců virových zakrslostí obilnin – viru zakrslosti pšenice (WDV) a viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) - prováděného SRS v roce 2008

B) Rozsah a výsledky průzkumu výskytu přenašeče WDV kříska polního (Psammotettix alienus) prováděného SRS v roce 2008

Cílem průzkumu prováděného Státní rostlinolékařskou správou (SRS) bylo zjištění výskytu původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního na území ČR. Průzkum byl prováděn ve dvou ročních obdobích - na jaře roku 2008 v porostech pšenice, ječmenu, žita a ovsa na pozorovacích bodech i mimo ně a v návaznosti na tento průzkum v období od srpna do konce roku 2008 i v jejich rezervoárech (výdrol obilnin, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě), příp. i na nově založených porostech ozimých obilnin, a to přednostně v okolí výskytů virových chorob potvrzených v jarním období.

Výsledky:

A) virové zakrslosti obilnin

1) V porostech podezřelých z výskytu virových zakrslostí bylo na jaře 2008 odebráno 412 vzorků. U 350 vzorků byl laboratorně potvrzen výskyt virových zakrslostí. Z pozitivních vzorků bylo 10 vzorků (3 %) infikováno WDV, 274 vzorků (78 %) infikováno BYDV a 66 vzorků (19 %) infikováno směsnou infekcí WDV + BYDV.

V polních podmínkách se u porostů s výskytem virových zakrslostí hodnotil také plošný rozsah a intenzita napadení virózami (procentické vyjádření je uvedeno v tabulce).

Plošný rozsah a intenzita napadení infikovaných porostů obilnin virovými zakrslostmi na jaře roku 2008

Plošný rozsah napadení virózami	Intenzita napadení virózami
slabý výskyt – 42 %	slabá – 36 %
střední výskyt – 40 %	střední - 39 %
silný výskyt – 18 %	silná – 25 %

2) Od září do prosince 2008 odebrali inspektoři SRS z rezervoárů virových zakrslostí obilnin (obilní výdrol, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a nově založených porostů ozimých obilnin 159 vzorků rostlin podezřelých z výskytu virových zakrslostí. Z nich bylo 53 vzorků pozitivních a další 3 vzorky byly podezřelé z infekce virem BYDV. Z pozitivních vzorků bylo 13 vzorků (24 %) infikováno WDV, 30 vzorků (57 %) BYDV a 10 vzorků (19 %) bylo infikováno směsnou infekcí WDV + BYDV.

V polních podmínkách se u porostů s výskytem virových zakrslostí také hodnotil plošný rozsah napadení virózami. Slabý výskyt byl zaznamenán u 45 % porostů, střední výskyt u 32 % porostů a silný výskyt u 23 % porostů.

B) křísek polní

1) Výskyt kříska polního byl na jaře 2008 zjišťován v 218 virovými zakrslostmi infikovaných porostech, přičemž slabý výskyt byl zaznamenán v 14 % sledovaných porostů, střední výskyt v 9 % porostů a silný výskyt v 4 % porostů.

2) Od srpna do prosince 2008 bylo v rámci průzkumu výskytu kříska polního v rezervoárech virových zakrslostí obilnin a na novém osevu obilnin provedeno sledování v 315 porostech, přičemž slabý výskyt kříska byl zaznamenán v 39 % sledovaných porostů, střední výskyt v 20 % porostů a silný výskyt v 10 % porostů.

Pozitivní výsledky průzkumů výskytu původců virových zakrslostí obilnin a kříska polního prováděných na jaře a na podzim roku 2008 jsou uvedeny ve třech přiložených samostatných tabulkách: „Pozitivní výsledky průzkumu výskytu virových zakrslostí obilnin na jaře roku 2008 a průzkum výskytu kříska polního v infikovaných porostech“, „Pozitivní výsledky průzkumu výskytu virových zakrslostí obilnin v jejich rezervoárech a nových osevech ozimých obilnin v roce 2008“ a „Pozitivní výsledky průzkumu výskytu kříska polního (Psammotettix alienus) v rezervoárech virových zakrslostí obilnin a v nových osevech ozimých obilnin v roce 2008“.

Poznámka:

Vysvětlivky k hodnocení jsou uvedeny v excelových souborech pod tabulkami výskytů.

Vzhledem k informacím poskytnutých odborem diagnostiky SRS o ne zcela průkazném rozlišení mezi infekcí BYDV-PAV, BYDV-MAV a CYDV-RPV (dříve BYDV-RPV) jsou původci virových zakrslostí rozlišeni pouze na WDV a BYDV.

Závěr a doporučení:

Výsledky průzkumů přinášejí zemědělské praxi určitý přehled výskytů původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního v konkrétních lokalitách.

Oproti jaru 2007 byl na jaře 2008 podíl napadených vzorků ze vzorků odebraných z porostů podezřelých z výskytu viróz o 17 % vyšší (laboratorně ověřeno). Vzhledem k nižšímu počtu (téměř o polovinu) vzorků odebraných na jaře 2008 byl však počet pozitivních vzorků oproti jaru 2007 nižší o 31 % (350 oproti 506 vzorkům). Na podzim 2008 byl, i přes mírně vyšší počet odebraných vzorků, podíl napadených vzorků ze vzorků odebraných z porostů podezřelých z výskytu viróz nižší o 48 % oproti stejnému období roku 2007 (53 oproti 108 vzorkům). Na jaře roku 2008 výrazně převažoval výskyt BYDV, kdežto na jaře 2007 naopak výskyt WDV. V podzimních obdobích obou porovnávaných let převažoval výskyt BYDV nad WDV (v roce 2008 v poměru 1,7:1). Plošný rozsah infekce virovými zakrslostmi byl v obou sledovaných obdobích roku 2007 i 2008 obdobný – většinou se jednalo o slabý nebo střední výskyt. Z hlediska intenzity napadení virózami (barevné změny na listech, příznaky zakrslosti) byl na jaře 2008 zaznamenán mírně vyšší výskyt silné a naopak mírně nižší výskyt slabé intenzity oproti jaru 2007. Plošný rozsah napadení virovými zakrslostmi na podzim byl v obou letech hodnocen shodně - většinou se jednalo o slabý, příp. střední výskyt.

Výskyt viróz se koncentroval do stejných oblastí jako v roce 2007 – nížinné oblasti Čech a Moravy. I z porostů pozitivně testovaných na virózy však může být, v závislosti na plošném rozsahu a intenzitě výskytu, dosaženo dobrých výnosů.

V infikovaných porostech, kde byl zjištěn křísek polní, převažoval na jaře 2007 i 2008 slabý výskyt tohoto přenašeče WDV. Celkově byl na jaře 2008 zjištěn nižší výskyt kříska polního než na jaře 2007. Na podzim 2008 byl oproti stejnému období roku 2007 zaznamenán mírně nižší podíl slabého a silného výskytu a vyšší podíl středního výskytu kříska. Vzhledem k převažujícímu výskytu viru BYDV na podzim 2007 a v obou sledovaných obdobích roku 2008 je zřejmé, že kromě kříska byl v tomto období významný i výskyt jeho hlavního přenašeče - mšice střemchové (Rhopalosiphum padi).

Vzhledem k poměrně značnému výskytu těchto viróz v porostech obilnin lze zemědělcům doporučit průběžné dodržování preventivních agrotechnických opatření (vhodný osevní postup, likvidace zdrojů infekce - obilní výdrol, včasná podmítka a orba, dodržování prostorové izolace nově vysévaných ozimých obilnin od předchozích napadených porostů, pěstování odolnějších odrůd, pozdní výsev ozimů), a to zejména v nejvíce ohrožených nížinných oblastech Čech a Moravy. Na základě sledování aktuálního stavu výskytu přenašečů ošetřovat obilniny registrovanými insekticidy v době začínající podzimní intenzivní migrace přenašečů do porostu a v případě potřeby (dle intenzity náletu u již napadených porostů) provést další insekticidní ošetření. Registrované insekticidy lze nalézt na webové adrese www.srs.cz v odkaze Registr přípravků na ochranu rostlin. Pro výsev na podzim roku 2008 bylo jako další ochranné opatření proti přenašečům viróz povoleno na výjimku použití mořidel Deter a Cruiser 350 FS.

Vzhledem k mrazivému počasí s poklesem teplot pod -8 °C existuje vysoká pravděpodobnost redukce populací přenašečů virových zakrslostí. Na jaře 2009 by tak mohlo docházet k výrazně nižším sekundárním infekcím ozimů a jařin. U jařin lze ke snížení rizika infekce doporučit jejich co nejčasnější výsev, aby nálety mšic do porostů probíhaly až po nejcitlivější růstové fázi jařin (2 – 4 listy), kdy intenzita napadení a výnosové ztráty výrazně klesají (pod 5 %). Vzhledem k možným ztrátám na výnosu, které se pohybují podle intenzity výskytu při podzimní infekci do 70 – 80 %, je vhodné silně napadené porosty včas zaorat a nahradit jinou plodinou (sníží se tak i zdroj infekce pro další období). V jarním období je třeba dále sledovat výskyt přenašečů v porostech a v případě potřeby napadené porosty ošetřit insekticidem.

Informace o výskytech a případné přímé škodlivosti mšic jako přenašečů BYDV lze také průběžně sledovat na webové adrese www.srs.cz v odkaze Škodlivé organismy - Monitoring škodlivých organismů a poruch na území ČR - Monitorování letu mšic - Aphid bulletin - Aphid bulletin 2008.

Zpracoval: Petr Kroutil