Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců mazlavé snětivosti pšenice (Tilletia tritici, T. laevis) a původce zakrslé snětivosti pšenice (Tilletia controversa) v zrnu pšenice ozimé prováděného SRS v roce 2008

Cílem průzkumu výskytu původců snětivostí, prováděného Státní rostlinolékařskou správou v roce 2008, bylo zjistit rozsah rozšíření snětivostí v porostech pšenice ozimé s důrazem na pozorovací body (předem stanovené porosty, v nichž SRS průběžně sleduje výskyt škodlivých organismů a poruch). Vzorky zrna pšenice ozimé byly odebírány při sklizni.

Z celkem 229 odebraných vzorků bylo 79 vzorků (34 %) pozitivních na výskyt původců snětivostí. Na původce mazlavé snětivosti pšenice Tilletia tritici připadal podíl 60 % z pozitivních vzorků, na původce zakrslé snětivosti pšenice T. controversa připadal podíl 29 %, na směsné infekce T. tritici + T. controversa podíl 10 % a T. controversa + T. laevis podíl 1 %. Intenzita výskytu teliospor se neuvádí (stávající metoda určování výskytu snětivostí není pro toto zjišťování vhodná). Úplný přehled výskytu původců snětivostí v odebraných vzorcích uvádí samostatná tabulka „Přehled laboratorně ověřených výskytů původců zakrslé a mazlavé snětivosti pšenice v roce 2008“.

Napadení snětivostí bylo pozorováno i u zrna z porostů, jejichž osivo bylo mořeno. Uvedená použitá mořidla Novozir MN 80 NEW, Panoctine 35 LS, Panoctine Total, Raxil 515 FS, Raxil 060 FS, Scenic 080 FS a Vitavax 2000 mají účinek proti mazlavé snětivosti, ale ne proti zakrslé snětivosti. Proti této snětivosti jsou registrována použitá mořidla Celest Extra 050 FS a Dividend 030 FS. Přesto byl v 10 případech, kdy bylo známo použití jednoho z těchto dvou mořidel, zjištěn i výskyt zakrslé snětivosti.

Závěr a doporučení:

Výsledky průzkumu mají význam pro zemědělskou praxi z hlediska poskytnutí přehledu o výskytu původců snětivostí v konkrétních lokalitách. Pěstitelé se mohou na základě těchto informací mimo jiné rozhodnout, jaké zvolit nejvhodnější mořidlo k ošetření osiva (zvláště v případě, že se v dané lokalitě vyskytuje zakrslá snětivost pšenice).

Proti roku 2007 došlo k zvýšení výskytu Tilletia controversa a naopak k snížení výskytu T. laevis. Výskyt T. tritici zůstal víceméně na stejné úrovni. Procentické zastoupení jednotlivých původců snětivostí (Tilletia tritici : T. controversa : T. laevis) bylo následující: rok 2007 – 65 : 27 : 8, rok 2008 – 63 : 36 : 1.

Dle procentuálního zastoupení samostatně se vyskytujících původců snětivostí a jejich směsí v infikovaných vzorcích bylo oproti roku 2007 pozorováno:

a) snížení samostatných výskytů T. laevis z 6 % na 0 % a směsných infekcí celkem z 16 % na 11 %

b) zvýšení samostatného výskytu T. controversa z 18 % na 29 %

Podíl samostatného výskytu Tilletia tritici zůstal oproti roku 2007 nezměněn (60 %).

Zatímco v roce 2007 bylo z celkem 279 odebraných vzorků zrna pšenice ozimé 111 vzorků s výskytem snětivostí (tj. 40 %), v roce 2008 bylo z celkem 229 vzorků 79 pozitivních (tj. 34 %).

Celkový pokles výskytu snětivostí není důvodem k přílišnému optimismu. Půdní zásoba teliospor zakrslé snětivosti pšenice zůstává, a vzhledem k tomu, že nadále nebude dotován nákup certifikovaného a mořeného osiva a předpokládá se zvýšené použití často méně kvalitního farmářského osiva, lze v případě vhodného průběhu počasí v budoucnu očekávat možnost i vysokého nárůstu výskytu snětivostí.

V roce 2007 i 2008 byly zjištěny případy výskytu zakrslé snětivosti pšenice i v porostech založených z osiva mořeného přípravkem registrovaným proti této snětivosti.

Napadení snětivostmi v případě mořeného osiva mohlo být způsobeno např. nekvalitním namořením, nevhodností použitého mořidla, příp. klimatickými podmínkami ovlivňujícími rychlost růstu pšenice a klíčení teliospor původců snětivostí v počátečním stadiu vývoje.

Problematikou výskytu snětivostí se mimo jiné zabývá pracovní skupina MZe „Zdravé osivo“, která projednává situaci v jednotlivých letech a navrhuje opatření k zamezení šíření těchto chorob. Opatření jsou směřována k pěstitelům, osivářským organizacím, státní správě a výzkumným pracovištím, která způsoby regulace chorob obilnin řeší.

K omezení šíření a k zabránění škodlivosti snětivostí se doporučuje dodržování preventivních opatření (používání uznaného certifikovaného osiva, nezařazování pšenice po pšenici, setí do doporučené hloubky, zajištění čistoty sklizňové techniky, u množitelských porostů dodržování izolační vzdálenosti od ostatních porostů pšenice). Dalším důležitým opatřením je kvalitní moření osiva vhodnými (účinnými) mořidly, což je velmi důležité zvláště při výskytu zakrslé snětivosti pšenice na daném pozemku.