Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců mazlavé snětivosti pšenice (Tilletia caries, T. laevis) a původce zakrslé snětivosti pšenice (Tilletia controversa) v zrnu pšenice ozimé prováděného SRS v roce 2009

Cílem průzkumu výskytu původců snětivostí, prováděného Státní rostlinolékařskou správou (SRS) v roce 2009, bylo zjistit rozsah rozšíření snětivostí v porostech pšenice ozimé s důrazem na pozorovací body (předem stanovené porosty, v nichž SRS průběžně sleduje výskyt škodlivých organismů a poruch). Vzorky zrna pšenice ozimé byly odebírány při sklizni.

Z celkem 316 odebraných vzorků bylo 105 vzorků (33 %) pozitivních na výskyt původců snětivostí. Na původce mazlavé snětivosti pšenice Tilletia caries připadal podíl 55 % a na T. laevis podíl 4 % z pozitivních vzorků, na původce zakrslé snětivosti pšenice T. controversa připadal podíl 16 % a na směsnou infekci T. caries + T. controversa podíl 25 %. U dvou pozitivních vzorků byl navíc potvrzen výskyt původce prašné snětivosti pšenice Ustilago tritici. Intenzita výskytu teliospor se neuvádí (stávající metoda určování výskytu snětivostí není pro toto zjišťování vhodná). Úplný přehled výskytu původců snětivostí v odebraných vzorcích uvádí samostatná tabulka „Přehled laboratorně ověřených výskytů původců zakrslé a mazlavé snětivosti pšenice v roce 2009“.

Napadení snětivostmi bylo pozorováno i u zrna z porostů, jejichž osivo bylo mořeno. Uvedená použitá mořidla Panoctine 35 LS, Panoctine Total, Raxil 515 FS, Raxil 060 FS, Scenic 080 FS, Vitavax 2000 a Vitavax 200 WP mají účinek proti mazlavé snětivosti, ale ne proti zakrslé snětivosti. Proti této snětivosti jsou registrována použitá mořidla Celest Extra 050 FS a Dividend 030 FS. Přesto byl v 13 případech, kdy bylo známo použití jednoho z těchto dvou mořidel, zjištěn i výskyt zakrslé snětivosti.

Závěr a doporučení:

Výsledky průzkumu mají význam pro zemědělskou praxi z hlediska poskytnutí přehledu o výskytu původců snětivostí v konkrétních lokalitách. Pěstitelé se mohou na základě těchto informací mimo jiné rozhodnout, jaké zvolit nejvhodnější mořidlo k ošetření osiva (zvláště v případě, že se v dané lokalitě vyskytuje zakrslá snětivost pšenice).

Podle průzkumu SRS byly celkové podíly výskytů původců snětivostí z rodu Tilletia v letech 2009 a 2008 srovnatelné – 33 % a 34 % ze všech odebraných vzorků.

Proti roku 2008 došlo k mírnému zvýšení výskytů Tilletia caries a T. laevis a naopak k mírnému snížení výskytu Tilletia controversa. Procentické zastoupení jednotlivých původců snětivostí (Tilletia caries : T. controversa : T. laevis) bylo následující: rok 2008 – 63 : 36 : 1, rok 2009 – 65 : 32 : 3.

Dle procentuálního zastoupení samostatně se vyskytujících původců snětivostí a jejich směsí v infikovaných vzorcích bylo oproti roku 2008 pozorováno:

a) snížení samostatných výskytů T. caries z 60 % na 55 %, T. controversa z 29 % na 16 % a směsného výskytu T. controversa + T. laevis z 1 % na 0 %

b) zvýšení samostatného výskytu T. laevis z 0 % na 4 % a směsného výskytu T. caries + T. controversa z 10 % na 25 %

V letech 2008 i 2009 byly v mnoha případech zjištěny snětivosti i u zrna z porostů, jejichž osivo bylo mořeno, včetně výskytů zakrslé snětivosti pšenice v porostech založených z osiva mořeného přípravkem registrovaným proti této snětivosti.

Napadení snětivostmi v případě mořeného osiva mohlo být způsobeno například nekvalitním namořením, nevhodností použitého mořidla, příp. klimatickými podmínkami ovlivňujícími rychlost růstu pšenice a klíčení teliospor původců snětivostí v počátečním stadiu vývoje.

K omezení šíření a k zabránění škodlivosti snětivostí se doporučuje dodržování preventivních opatření (používání uznaného certifikovaného osiva, nezařazování pšenice po pšenici, setí do doporučené hloubky, zajištění čistoty sklizňové techniky, u množitelských porostů dodržování izolační vzdálenosti od ostatních porostů pšenice). Dalším důležitým opatřením je kvalitní moření osiva vhodnými (účinnými) mořidly, což je velmi důležité zvláště při výskytu zakrslé snětivosti pšenice na daném pozemku.